31.01.11
30.01.11
Slovo na den
Dobrý a přímý je Hospodin, hříšníkům cestu zjevuje.
Ke spravedlnosti vede ponížené, ponížené učí cestě své.
(Ž 25:8-9)
29.01.11
Slovo na den
Veď mě a uč mě pravdě své, vždyť ty jsi Bůh,
můj Zachránce, na tebe spoléhám každý den!
(Ž 25:5)
28.01.11
27.01.11
Slovo na den
Bůh není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši námahu
a pracovitou lásku, kterou jste prokazovali jeho jménu,
když jste sloužili a dosud sloužíte svatým.
(Žd 6:10)
26.01.11
Slovo na den
I kdybych měl jít údolím stínu smrti,
ničeho zlého se nebojím, vždyť se mnou jsi...
(Ž 23:4)
25.01.11
Slovo na den
...hleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Krista Ježíše, který byl věrný...
(Žd 3:1b-2a)
24.01.11
23.01.11
Slovo na den
Vidíme ale Ježíše - který se stal o málo nižším než andělé
- jak je nyní pro utrpení smrti korunován slávou a ctí,
- jak je nyní pro utrpení smrti korunován slávou a ctí,
neboť z Boží milosti zakusil smrt za nás za všechny.
(Žd 2:9)
Nejpohrdanější z lidí
Kdo uvěří naší zprávě ?
Nad kým se zjeví paže Hospodinova ?
Vyrostl před ním jako proutek,
jak oddenek z vyprahlé země,
neměl vzhled ani důstojnost.
Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný,
že jsme po něm nedychtili.
Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl,
muž plný bolestí, zkoušený nemocemi,
jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář,
tak opovržený, že jsme si ho nevážili.
Trpěl za nás
Byly to však naše nemoci, jež nesl,
naše bolesti na sebe vzal,
ale domnívali jsme se , že je raněn,
ubit od Boha a pokořen.
Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost,
zmučen pro naši nepravost.
Trestání snášel pro náš pokoj,
jeho jizvami jsme uzdraveni.
Všichni jsme bloudili jako ovce,
každý z nás se dal svou cestou,
jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.
Byl trápen a pokořil se,
ústa neotevřel;
jako beránek vedený na porážku,
jako ovce před střihači zůstal němý,
ústa neotevřel.
Byl zadržen a vzat na soud.
Kdopak pomyslí na jeho pokolení?
Vždyť byl vyťat ze země živých,
raněn pro nevěrnost mého lidu.
Byl mu dán hrob se svévolníky,
s boháčem smrt našel,
ačkoli se nedopustil násilí
a v jeho ústech nebylo lsti.
Zvítězil i nad smrtí
Ale Hospodinovou vůlí bylo zkrušit ho nemocí,
aby položil svůj život v oběť za vinu.
Spatří potomstvo, bude dlouho živ
a zdárně vykoná vůli Hospodinovu.
Zbaven svého trápení spatří světlo,
nasytí se dny.
"Tím , co zakusí, získá můj spravedlivý služebník
spravedlnost mnohým;
jejich nepravosti on na sebe vezme.
Proto mu dávám podíl mezi mnohými
a s četnými bude dělit kořist za to,
že vydal sám sebe na smrt
a byl počten mezi nevěrníky."
On nesl hřích mnohých,
Bůh jej postihl místo nevěrných.
Bible Izajáš 53,1-12
22.01.11
Slovo na den
Všechny zemské končiny se rozpomenou
a k Hospodinu se navrátí
před tvojí tváří se klanět budou všechny rodiny a národy.
(Ž 22:28)
21.01.11
Slovo na den
Ti, kdo patří k nám, ať se učí věnovat dobrým skutkům,
aby uměli pomáhat v nouzi a nebyli neužiteční.
(Tt 3:14)
20.01.11
Slovo na den
Jedni ve vozy, jiní zas v koně doufají,
nám je nadějí náš Bůh - má jméno Hospodin!
(Ž 20:8)
19.01.11
Slovo na den
On dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti
a očistil si pro sebe zvláštní lid, horlivý konat dobro.
(Tt 2:14)
18.01.11
17.01.11
Slovo na den
Gedeon jim odpověděl: Nebudu vám vládnout já,
ani můj syn. Bude vám vládnout Hospodin.
(Sd 8:23)
16.01.11
15.01.11
14.01.11
13.01.11
Slovo na den
Bůh nám nedal ducha strachu, ale ducha síly, lásky a rozvahy.
Proto se nestyď za svědectví našeho Pána...
(2Tm 1:7-8a)
12.01.11
Slovo na den
Přepadli mě v den mé bídy,
Hospodin mě však podpíral,
vyvedl mě na svobodu,
uhájil mě,
vždyť má mě rád!
(Ž 18:19-20)
10.01.11
Slovo na den
Chop se věčného života,
k němuž jsi povolán,
a k němuž ses přihlásil
jasným vyznáním
před mnoha svědky.
před mnoha svědky.
(1Tm 6:12)
09.01.11
Slovo na den
Hospodina jsem ve své úzkosti vzýval,
ke svému Bohu volal jsem,
on ve svém chrámu hlas můj slyšel,
můj křik o pomoc mu k uším pronikl.
(Ž 18:7)
08.01.11
07.01.11
06.01.11
Slovo na den
Hospodin je má skála, tvrz, má záchrana!
Můj Bůh je má skála, v něm úkryt nalézám,
můj štít, roh vítězství, můj hrad.
(Ž 18:2-3)
b
05.01.11
Slovo na den
Vložím do vás svého Ducha,
abyste ožili, a dám vám spočinout ve vaší zemi.
Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin.
(Ez 37:14)
,
04.01.11
Michelangelo
Michelangelo Buonarroti
1475-1564
Zelená léta sotva někdy tuší,
můj drahý Pane, jak se na posledním kroku
mění vkus, láska, myšlení a chtění.
Čím je dál světa, tím lépe s duší;
ctít umění a čekat smrt jde těžko:
k čemu se tedy upnout s nadějemi ?
Michelangelo Buonarroti 1552
Klam a mam světa, jak to vidím k stáru,
mi nenechaly čas se k Bohu brát:
nejenom že jsem nedbal Jeho darů,
já právě jimi hřešil tolikrát!
Čím jiný zmoudří, tím já hloupnu pouze
a pozdě ten svůj omyl poznávám:
už nedoufám, jen volám k Němu v touze:
Zbav mě té lásky, kterou k sobě mám!
Zkrať pro mne napůl cestu do nebe,
můj drahý Pane, vždyť já bez Tebe
nezdolám ani tuto polovinu.
Nauč mě záští k světským rozkoším,
k těm jeho krásám, které stále ctím,
a dej mi věčnost, dříve než tu zhynu.
M.Buonarroti - 1555
Běh mého života už dospěl, žel,
na křehké loďce bouřným oceánem
až k přístavu, kde všichni jednou stanem
dát počet ze zlých i dobrých děl.
Teď teprv vidím, jaký to byl klam,
ta představa, dle níž jsem viděl stále
v umění svoji modlu, svého krále,
ta touha, jíž se člověk ničí sám.
Co zmohou lásky, z kterých už nic není,
teď, když jsem dvojí smrti na dosah ?
Jedna je jistá, ze druhé mám strach.
Už ani malba, ani sochaření
nezhojí duši, obrácenou výš-
k Lásce, s níž vzpíná k nám své paže kříž.
M.Buonarroti - 1554
Den co den, Pane, ode dávných dob
byls oporou a pilotem mé přídě:
proto teď duše doufá dvojnásob
ve Tvoji pomoc v dvojnásobné bídě.
M.Buonarroti-1554
Shodil jsem těžké, nepotřebné břímě,
můj drahý Pane, zanechal jsem svět
a jako křehký člun se vracím zpět
z bouřlivých vod k Tvé tiché zátočině.
Trní a hřeby, vbité do Tvých dlaní,
s Tvou jasnou tváří, jež se smírně skví,
slibují duši rvané lítostí,
že přec jen dojde spásy za pokání.
Až pohlédneš svým svatým zrakem na mě,
nesuď mě přísně, nezvedni své rámě,
abys mne ztrestal za mou minulost.
Svou krví jen ty viny ze mne sejmi
a čím jsem starší,
tím víc odpouštěj mi
a tím mě dříve vezmi na milost.
M.Buonarroti - 1555
Naplněn hříchy, shrben tíhou let
a zlozvyky, z nichž není uniknutí,
vidím, jak jdu vstříc té i oné smrti,
a přesto dávám srdci pít jen jed.
A nemám síly, abych změnil sám
svůj život, lásku, rozkoše a muka,
jestliže Tvoje jasná, božská ruka
mi nepomůže prchnout nástrahám.
Vždyť nestačí, můj Pane milovaný,
toužit či chtít jen proto do nebe,
že jsem tam dostal duši od Tebe.
A tak dřív, než ji zbavíš její schrány,
zkrať, prosím, napůl její příkrou pouť,
ať už smí brzy doma spočinout.
M.Buonarroti asi 1555
Jsa si jist smrtí, ne však její chvílí,
žiju zde krátce a už jen pár dní -
k potěše těla, ale k trápení duše,
jež prosí :" Zemři!", co má síly.
Slepý je svět a špatný vzor vždy znova
drtí a zmáhá každou pravou ctnost.
Uhaslo světlo a s ním statečnost,
lež vítězí a pravda nevyplouvá!
Ach, kdy už bude, kdy se stane, Pane,
co každý čeká, pokud věří v Tebe -
vždyť každý průtah bere duši nebe ?
K čemu to všecko světlo slibované,
může-li smrt nás bez úniku rázem,
tak jak jsme, v hříchu, srazit navždy na zem ?
M.B.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)