Dobré ráno
Delicie Nerková
po chladné noci
s ledovým měsícem na dně
voní
jak čerstvý rohlík medem namazaný
Spouštím se po žebříku díkůvzdání
do rosy
do sedmikrás.
Domů
Delicie Nerková
Přizdobila jsem
letní klobouk rudými jeřabinami
a pak za sebou
zaklapla branku srpna
abych se po větru pustila
do stopování podzimu
Už už
jsem se chytala oblaků
Měly mne odnést
z krajiny Opouštění
do přijatelnějšího Jinam
Vtom se na mne usmál můj pes
-Pojďme už domů-
moudrýma očima řekl.
S Tebou
Delicie Nerková
(Někomu Nikomu, Někdy Nikdy)
Když s tebou jsem
psát básně nemusím
protože
když s tebou jsem
báseň žiju
Nemusím tedy psát
že růže voní
a ticho tichem jest
Když s tebou jsem
to ticho žiju
Není v mé moci
vrátit tě poezii
a poezii vrátit tobě
přesto však
když s tebou jsem
poezii dýchám
a ona dýchá mne.
Převtělení
Delicie Nerková
Jsem řeka
co proplouvá ti mezi prsty
jak stříbrně modrý sen o Mléčné dráze
Až do mě znovu vstoupíš
nebudu stejná
Jsem ohniště
vyhaslé a milosrdně zakryté
vadnoucími růžemi
Bezduchý popel jsem bez
horkého tance živých plamenů
Jsem motýl
v suchém a parném podvečeru hledající
květ jediný toho druhu jenž určil mu Bůh
Když tě včas nenajdu
jeden druhému zahyneme.
