Vladimír Holan
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ
Že po tomto životě zde mělo by nás jednou vzbudit
úděsné ječení trub a polnic?
Odpusť, Bože, ale utěšuju se,
že počátek vzkříšení všech nás nebožtíků
bude ohlášen tím, že prostě zakokrhá kohout…
To potom zůstaneme ještě chvíli ležet…
První, kdo vstane,
bude maminka… Uslyšíme ji,
jak tichounce rozdělává oheň,
jak tichounce staví na plotnu vodu
a útulně bere z almárky kávový mlýnek.
Budeme zase doma.
BOLEST, verše z let 1949 - 1955
úděsné ječení trub a polnic?
Odpusť, Bože, ale utěšuju se,
že počátek vzkříšení všech nás nebožtíků
bude ohlášen tím, že prostě zakokrhá kohout…
To potom zůstaneme ještě chvíli ležet…
První, kdo vstane,
bude maminka… Uslyšíme ji,
jak tichounce rozdělává oheň,
jak tichounce staví na plotnu vodu
a útulně bere z almárky kávový mlýnek.
Budeme zase doma.
BOLEST, verše z let 1949 - 1955
